ady

Konečně jsem absolvoval první reálný pohovor u potenciálního zaměstnavatele. Jednalo se o startup firmu zabývající se internetovým prodejem cd, dvd a knih a která potřebuje vytvořit novou verzi svého eshop řešení. Na původním webu používají osCommerce a chtěli by to teď celé překopat do objektů. Firma sídlí u letiště a z domu v Titirangi to mám cca 35 minut, na pohovor jsem ale jel z centra Aucklandu, kam momentálně vozím Veroniku do Angličtiny a tak jsem si užil cestu přes centrum po rozkopané dálnici. Používám navigaci a při zadávání čísla ulice mi suše oznámila, že takové číslo nezná a nabídla o deset menší. Vůbec mě to nepřekvapilo, zóna kolem letště se celkem rychle rozvíjí a mapy v TomTomu nejsou nejnovější. Nechal jsem se tedy dovést na jiné číslo, udělal si menší okru po ulici abych zjistil, že budova kam jedu byla hned ta nejvěší na začátku s logem společnosti velkým jako kráva. No jo no, člověk je tak zvyknutý na navigaci že pak trošku hůř pozoruje okolí v reálu.

Zaparkoval jsem na protější straně ulice u nějaké Inn a vydal se do firmy. Potěšilo mě, že jdu prakticky na čas, na vrátnici si mě po ohlášení vyzdvihnul mladý kluk v džínách a odvedl si mě na oru do meeting roomu. Za minutku přiběhl i Burt, což byl člověk, který mě zval na pohovr a se kterým jsem i pár dnů předtím komunikoval po telefonu. Po prvním nezávazném tlachání o ničem mě požádali, abych jim znovu řekl mé zkušenosti. Vzhledem k tomu, že jsem posledních pět let dělal Javu a pozice byla na PHP developera, vytáhl jsem z paměti mou bakalářskou práci (E-Learning systém s napojením na ftp a nntp), náležitě přibarvil mou minoritní PHP zkušenost v prvním zaměstnání a na závěr přidal trošku Wordpressu včetně šablon a pluginů. Pak jsem si prohlédl výsledky testů, které jsem psal přes web v neděli. K mému překvapení jsem z PHP testu získal 4.21 bodů (5 bylo maximum), což mě zařadilo výše než 85% ostatních zkoušených a ohodnotilo mě Advanced (Master) úrovní. Druhá část týkající se objektově orientovaného programování dopadla o něco hůř, získal jsem 3.50 bodů (opět z pěti možných), což zarazilo nejen mě ale i mé potenciální zaměstnavatele. Osobně jsem spíš počítal s tím, že v PHP pohořím a reputaci si vylepším v OOP. Nestalo se tak, a já to radši ani nijak moc neokecával - prostě výsledek je takový jaký je a nemá cenu se na něco vymlouvat. Pamatuji se, že otázky v testu byly některé i mírně mimo OOP (některé hodně PHP oriented) a tam jsem zřejmě nabral chybné odpovědi, ale holt se stalo.

Během rozhovoru jsem se ještě poptal jaký framework chtějí použít - prý Zend, nadhodil jsem dobř vpadající Nette Framework, ale musel jsem taky zmínit prakticky neexistující anglickou podporu :/ Po interview mě předhodili dvěma programátorů, ať mě provedou po firmě. Všechno jsou to kluci kolem 25-30 let, připadal jsem si tam jako stařík. Firma je umístěná ve stejné budově jako hlavní sklad, v administrativní části mají místnost pro support a nad nimi je vývoj. Pokud jsem dobře počítal, tak tým byl zhruba osmičlenný, seděli po kupě v takovém malém openspace a symapticky měli všichni dula monitory s Ubuntu. Dole vedle skladu pak měli ještě místnost s kafem a pitím a gamehall s kulečníkem, gaučem a nějakýmí stolními hrami. Rozhodně se jednalo o vcelku sympatickou firmičku, bohužel můj dojem z manažerů nebyl moc příznivý v můj prospěch. Mezi řečí jsem z nich vytáhl, kolik lidí se na pozici hlásilo - prý dostali 15-20 životopisů z nichž vyfiltrovali 4-5 postoupivších, kterým dali testy a tento týden udělají pohovory. Byl jsem na řadě jako první, zbytek uchazečů vyřídí tento týden a pak prý dají vědět, tak uvidíme jestli bude štěstí.