V pátek dopoledne uklízíme tzv. “Na hotovku” náš pokoj a likvidujeme poslední zbytky naší minulosti v kuchyni a ostatních částech domu. Míšovi s Marikou necháváme před dveřmi pár věcí, které by měli šanci ještě upotřebit - mimo jiné i flašku zelené a moji patchnutou britskou-českou prodlužovačku. Dvou polským zedníkům, kteří už měsíc dělají u sousedů přístavbu domu, nesu dvě poslední pivka a chvilku klábosím - vyptávají se na Zéland a nechtějí věřit tomu, že strávíme v letadle příštích 26 hodin. Cca deset minut po jedné přijíždí ind s taxíkem a pomáhá nám tam nacpat naši čtveřici kufrů a zbylou batožinu. Jako snad každý měl problém dům najít, máme sice číslo 1, ale jsme až pátý dům uvnitř ulice - první dům na jejím začátku má nelogicky číslo 5 - kdyby jen věděl, kolik food delivery a dalších doručovatelů mi každý měsíc volá, že mě nemůžou najít. Naposledy si užíváme traffic jam na kruháči ve Staines a pomalu se prokousáváme na T1 na Heathrow.

Článek má pokračování, čtěte dále »